Dalejský park

V okrajové části Prahy, nad údolím zvaným Dalajský park vznikla kolem roku 2012 stejnojmenná bytová „čtvrť“, architekturou podobná mnoha jiným developerským projektům, nikterak stylově výrazná, ani nikterak nehezká či nefunkční, což se občas stává. Její největší zvláštností či odlišností byla nepravidelnost vnější obvodové zdi, která tvořila s ostatními zdmi bytu velmi ostrý úhel. Výchozím bodem byl cca 100m2 byt v základním provedení, kde bylo třeba upravit téměř vše, počínaje klientskými změnami již v samém začátku projektu, průběžně přes změnu sítí, interiérových dveří, podlah až po samotný výraz interiéru, který vycházel jednak ze samotného výrazu celé stavby, a dílem i ze zadání klienta, který se cítil dobře v jednoduchém, spíše modernistickém stylu. Z této osnovy se začal rodit byt, který svým uceleným stylem prolnul v celek skoro zbytečně oddělovaný zdmi a dveřmi, čehož bylo v obývací kuchyni využito a velké posuvné dveře zde umožňují propojení tohoto prostoru s pracovnou v jedno. Výše zmiňovaná odlišnost ve formě ostrého úhlu obvodové stěny se nejvíc projevila v ložnici, kde ve zužujícím se prostoru vznikla atypická šatna. V hostinském pokoji pak již díky klasickému obdélníkovému tvaru byla tvorba skoro hrou.
Jak použití zemitějších tónů barev, tak i pískovcového obložení celé jedné stěny v obytné kuchyni, vycházelo z myšlenek organického modernismu druhé poloviny minulého století, tedy i užitím tvaru osvětlovacích těles či konferenčního stolku. Nelze nedodat, že bez jisté míry finančního zázemí, by výsledné dílo nebylo na svém konci ani tak ucelené a ani tak konformní. Vzniklo bydlení, které bych bez falešné „skromnosti“ označil za maximum toho, co vám může poskytnout byt, který spojuje kvalita použitých materiálů a čas a úsilí vložené nejen do návrhu, ale v nemenší míře i do mnoha a mnoha detailů při realizaci. Prostornost terasy celý byt jen podtrhuje.