O mně

Narodil jsem se 27. 1. 1967 v Rokycanech ve znamení Vodnáře a v čínském znamení Koně. Snad odtud, kdo ví, pramení moje citlivost na lidi a okolí kolem mě, která se projevila až dlouho poté, co jsem studoval průmyslovou chemii a elektrotechniku. Doba přijímání starých vzorců žití se začala měnit s koncem komunistické vlády a otevřením dveří novým větrům. Tím hlavním – a záměrně píši ne jediným – byl taoismus. Jeho principy nazírání na svět v podobě ne-konání  (wu-wej), začlenění člověka do koloběhu přírodních sil a jeho žití v souladu s těmito zákony, jeho vnímání člověka a okolního světa jako soubor navzájem na sebe působících sil, jeho tak odlišný pohled na medicínu a osobní kultivaci, byly pro mne tím, co zavřelo jednu kapitolu života a nastartovalo tu druhou.  Začal jsem studovat taoismus, feng-shui, zabývat se čínskou medicínou a zároveň mne koloběh světa poslal tvořit interiéry. Zpočátku kuchyně, jídelny, posléze, jak spokojení zákazníci přibývali, se kruh rozšiřoval, až jsem pracoval jako architekt, navrhoval a tvořil interiéry bytů a domů, zajišťoval rekonstrukce, dodávky, dohlížel na práce, sháněl šikovné řemeslníky, v podstatě od A až do Z. Nejsem vystudovaný architekt, ale očividně tento fakt nikterak mým klientům ani v nejmenším nevadil. Cítili se ve svých domovech spokojeně, práce byla kvalitní a to bylo pro ně to hlavní. A tak se touto prací živím již pomálu osmnáct let.

Zde bych mohl udělat tečku za celým psaním o sobě, ale na taoismu je to zvláštní, hezké i těžké zároveň, že si nemůžete říci „zde budu používat principy Taa a zde ne“. Pokud je opravdu žijete, pronikají vaším celý životem, pronikají vámi jako neviditelná vlákna pavučiny a pod nánosy zvyků a starých forem myšlení odhalují to skutečné. Tak se probouzelo vše, co spalo, vše, co jsem v sobě jen ve střípcích nejasně cítil. A zde se proměnil i můj osobní život. Od té doby jsem prošel různé cesty s různými lidmi, od léčitelů po duchovní učitele, učil jsem se od nich západní astrologii, čínskou astrologii, numerologii, čínskou medicínu, cvičení čchi-kingu a tchaj-ti, rozvíjel práci s energiemi, rozšiřoval své chápání o učení buddhismu, starých řeckých filozofů, zenu, hinduismu, kabaly, lamaistického buddhismu jako i též v zásadní míře křesťanství, ke kterému jsem se v dalších létech hlásil a hlásím nadále i svým křestním jménem Matouš.

Nemá smysl psát zde o všech směrech a milnících mého života. Zmiňuji se o nich hlavně proto, aby byl obraz celistvý. Už Hermes Trismegistos psal: „ Jak nahoře, tak i dole.“ Tedy v parafrázi: „ jak na venek, tak i uvnitř; jak bydlím, tak jsem ovlivňován uvnitř; jak uvnitř sebe sama, tak i ve vnějším světě projevení. Vše je jako zrcadlo, vše je jedno, vše je nekonečné Tao.

S úctou k Tao i k vám
Zdeněk Matouš Vainar